Kocour v akci

To si tak jednou sednu na zahradu s touhou namalovat si naši břízu. Leč vše bylo v mžiku jinak, když se mi kocour bez ptaní uvelebil přímo na papíře. Z kreslení nebylo nic, papír byl téměř plně obsazený, ale na pár veršů na papíře naštěstí kousek místa zbylo

Život je změna

To tak jednou na zahradě sedím,
do své duše tiše hledím,
na kolenou plátno,
leč zjišťuji,
že je mi to prd platno.

Na dohled je kocour náš,
pomalu se plíží,
nevadí mu ani zášť
s jakou k němu vzhlížím.

Tiše packu pokládá
na mé plátno bílé,
šup, skok a tramtadá,
už je u své milé.

Jedno je mu kde mi leží,
že jsem chtěla malovat,
hlavně že mu někdo věří,
že potřebuje podrbat.

Nehodlá se zvednout z plátna,
dobře mu je v náručí,
domluva je málo platná,
spokojeně zabručí.